Prevence rizika katetrových infekcí močových cest

Infekce močových cest patří k nejrozšířenějším nemocničním infekcím a vedle pooperačních infekcí ran a infekcí dolních cest dýchacích, jako je například zápal plic, tvoří více než 20 %^2,3 V nechirurgických oborech jsou infekce močových cest skutečně nejčastějším typem nemocničních infekcí⁴.Nemocniční infekce močových cest lze získat přímo v nemocnici nebo krátce po hospitalizaci.

Přibližně 80 % nemocničních infekcí močových cest je spojeno s katétrem. 15 až 25 % všech pacientů má během pobytu v nemocnici zaveden katétr a na jednotkách intenzivní péče je toto procento ještě vyšší."³ Jak ukazují tato čísla, tato problematika se týká veškerého nemocničního personálu.

Nekomplikované infekce močových cest patří také k nejčastějším ambulantním infekcím⁵ a představují riziko pro osoby, které se samy doma katetrizují.

Termín "infekce močových cest" označuje záněty močových cest. Způsobují je především bakterie. Hlavní příčinou nekomplikovaných infekcí močových cest (77 %) jsou gramnegativní bakterie E.coli. Grampozitivní bakterie, jako je Staphylococcus aureus a další stafylokoky, mohou rovněž vyvolat infekce ⁶.

Vyšší riziko infekce existuje u pacientů, kteří

• jsou starší
• mají cukrovku
• trpí poruchami funkce močového měchýře nebo
• chronickou retencí moči.²

Většina nemocničních infekcí močových cest vzniká po diagnostických nebo terapeutických opatřeních, jako je katetrizace dolních močových cest ¹ Infekce jsou obvykle vyvolány endogenními bakteriemi v gastrointestinálním traktu, urogenitálním traktu a perianální oblasti ².
Za určitých okolností však mohou být nemocniční infekce močových cest způsobeny také exogenními patogeny. Existují čtyři hlavní příčiny katétrových infekcí močových cest:^7,8

Pokud zůstane infekce močových cest spojená s katétrem neodhalena, mohou se patogeny dále šířit a způsobit zánět ledvinné pánvičky (pyelonefritidu) nebo v nejhorším případě sepsi.7,8 Zavedení katétru proto vyžaduje neustálou péči a pozornost: Důkladná dezinfekce genitální oblasti před zavedením katétru pomocí slizničních antiseptik, jako je octenisept^®, je pro prevenci infekce mimořádně důležitá.

V rámci preventivní strategie byste měli vždy dodržovat tři základní zásady, abyste riziko infekce udrželi na co nejnižší úrovni:

• čisté pracovní metody: To je důležité zejména při zavádění katetru, aby se do močových cest nedostaly exogenní patogeny. Nezbytné je profesionální mytí a dezinfekce rukou a používání sterilních materiálů. Používejte pokud možno pouze uzavřené systémy pro odvod moči.
• udržování krátké doby in situ katétru : Obecně platí, že katétr by měl zůstat in situ pouze tak dlouho, jak je nezbytně nutné. Zkrácení doby, po kterou zůstávají v těle, snižuje riziko infekce³ Z tohoto důvodu je nejlepší, když indikaci denně přezkoumává ošetřující lékař.
• Pravidelná výměna: Katétr vyměňujte podle předpisu. To může snížit riziko infekcí močových cest spojených s katétrem až o 65 % ³.

Správná hygiena rukou před každým zákrokem s katétrem hraje důležitou roli v prevenci kontaminace exogenními patogeny. Kromě toho by měl personál před zavedením katétru vždy zkontrolovat, zda je to skutečně nutné, aby se předešlo zbytečné katetrizaci. Optimální preventivní opatření mohou v konečném důsledku pomoci snížit riziko infekce až o 70 % ².

Katetry do močového měchýře se používají k diagnostickým i terapeutickým účelům. Lze je rozdělit:

• podle způsobu umístění: transuretrální (přes močovou trubici) a suprapubické katetry (přes břišní stěnu).
• podle doby in situ: jednorázové a permanentní katetry

Existuje řada různých indikací pro zavedení katétru do močového měchýře, od monitorování funkce ledvin, přes retenci moči až po pooperační péči po rozsáhlých chirurgických zákrocích, jako je například prostatektomie. Z tohoto důvodu musí ošetřující lékaři u všech svých pacientů rozhodovat případ od případu.

Transuretrální katétry se zavádějí pomalu močovou trubicí, dokud nedosáhnou močového měchýře. Podle toho, jak dlouho zůstávají v močovém měchýři, se dělí na dva typy: ⁹

Permanentní katetry se používají převážně v případě, že existuje vysoké riziko opakování retence moči a je nutná další léčba nebo chirurgický zákrok. Katetry na jedno použití a intermitentní katetry si mohou pacienti na rozdíl od permanentních katetrů zavádět sami (samokatetrizace). Pacienti musí být odborně poučeni o tom, jak se mají sami katetrizovat.

Německá komise KRINKO (Komise pro nemocniční hygienu a prevenci infekcí) uvádí, že pokud je to možné, měly by být vždy voleny jednorázové katétry namísto permanentních katétrů ¹⁰.

Jednorázová katetrizace se provádí přibližně šestkrát denně podle potřeby ¹¹ Pro vlastní katetrizaci i katetrizaci personálem je zapotřebí speciální katetrizační sada.
Alternativně lze použít i permanentní katetr.

Hygiena má při zavádění katétru nejvyšší prioritu . Dezinfekce je proto obzvláště důležitá: Pro dezinfekci zevního genitálu je nezbytný antiseptický dezinfekční prostředek na sliznice, jako je octenisept^®, a také vhodný dezinfekční prostředek na ruce, jako je desmanol^®.

V závislosti na typu katetrizace lze použít i další spotřební materiál.

Někteří pacienti dávají přednost samokatetrizaci před katetrizací zdravotnickým personálem jim totiž umožňuje zůstat nebo se vrátit k tomu, že jsou mobilní, nezávislí a schopni žít bez pomoci ¹².